ČCE - Českobratrská církev evangelická - Farní sbor Modřany

3.5.2009: Milí přátelé, YMCA vás srdečně zve 10.5.2009 na tradiční zahradní slavnost Ke Dni Matek, která se koná na Jižním městě v Modletické 1404. Více se dozvíte na www.mc-domecek.cz nebo poutač v dokumentech v doc formátu i v v pdf formátu.
23.4.2009: Liběchovsko – 23.5.2009 sborový výlet pro velké i malé. Pozvánku s podrobným itinerářem sestry Marty Hrabákové najdete v nepravidelných akcích nebo podrobně v dokumentech.
29.3.2009: Vážené setry a bratři, po roce se opět sejdeme na tradičním, velikonočním Jedení beránka. Setkání se koná 8.4 2009 od 18.30 hodin v malém domečku. Všichni jste srdečně zváni. Více aktualit

4.10.2009 - Josef Bartošek, t.č. studentský farář - Jan 8, 2-11

Sestry a bratři, milí přátelé.
Slyšeli jsme příběh, který ekumenický překlad uvádí titulkem: Ježíš a cizoložnice. Podívejme se na tento příběh podrobněji a snažme se odkrýt jeho poselství.
Ježíš, který si získal svým předchozím vystupováním renomé, přichází do chrámu, učí a všechen lid ho poslouchá. Zákoníci a farizeové, kteří v něm vidí pro sebe nebezpečí se ho snaží nějak diskreditovat. V následné situaci tedy nepůjde a priori o spravedlnost, ale o účelově zmanipulované právo s konečným záměrem poškodit Ježíše. Jak je tento model starý nicméně stále dobrý. Jak mnoho naivních a důvěřivých lidí stále slyší na výzvy k obraně zákonnosti, ochraně pořádku nebo zavedení demokracie aniž by si kladli otázku, koho tím ve finále poškodí.

Podobně i naše publikum. Je přivedena žena, přistižená při cizoložství. A aby nebyl prostor pro měkčí varianty zákona, rovnou říkají:v zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?
Mnoho prostoru Ježíš nemá. Žena není vyslechnuta, nehledají se dva nezávislí svědci, nezkoumají se okolnosti, zda třeba není svobodná-pak by si ji onen muž musel vzít-nic takového. O tom muži ostatně nepadá zmínka vůbec. Přivedli ho také?Nebo snad utekl?Nevíme. Situace je konstruována tak, aby bylo naprosto zřejmé:byl porušen zákon, jehož vyrovnáním je smrt oné ženy i onoho muže, který , jak už jsem říkal ani není patrně vůbec přítomen.
Taková je spravedlnost:slepá a v ruce váhy a meč. Samé nástroje, mrtvé předměty, které nemají svědomí nemají cit ani soucit, neznají jiné chování než podle fyzikálních principů. Jenomže Ježíš není soudce z mechanického panoptika, aplikující mrtvou literu zákona. Ježíš je Syn Boha živého, který se nad hříšníkem slitovává, který ohlašuje nemocným uzdravení, spoutaným svobodu a všem pak milostivé léto Hospodinovy přízně.
Milosrdenství, které je nad zákonem. Jak je to lidem protivné!Vždyť ona se přece provinila, tak spravedlnosti musí být učiněno zadost. . Jak dovede být člověk krutý a nelítostný ve jménu spravedlnosti a práva. Ostatně největší hrůzy a horory se stále dějí ve jménu spravedlnosti, ve jménu vyšších ideálů ve jménu nějakého božského dobra, které oběti prostě nechápou. Člověk, když se připojí na tu trestající stranu dobra, tak má asi pocit, že je sám nějaký lepší, jako kdyby ho cizí průšvih nějak zušlechťoval, nějak mu přidával na charakteru. A tak o nějakém odpuštění nemůže být ani řeč.
Jó, to kdyby to byl můj průšvih, to by bylo jiné. Mně, mně se to stalo jen jednou, poprvé a to mě k tomu ještě v podstatě dohnaly okolnosti, takže já za to de facto ani nemůžu, a tak vlastně odpustit mně je docela logické, normální, málem samozřejmé. Vždyť já jsem v podstatě dobrý člověk a jedno drobné klopýtnutí, to by na mně mohl chtít trestat jen absolutní nelida, vždyť to snad ani nemůže být křesťan!
Ale ta mrcha!No, to je jiné!Jen ji pěkně ukamenujte, vždyť když ji pustíte, tak honem poběží a udělá to znovu!
A co já?No, já, já bych to znovu neudělal, já přece nejsem jako ona, jak vás může něco takového napadnout.
Jó kdybychom tak uměli smýšlet o tom druhém stejně dobře jako o sobě. !
A Ježíš tohle všechno ví. Ví, že milost je pro nás něco k nezkousnutí. Proto jsme si ji ostatně aspoň rozmělnili na lacinou a drahou. Když už nemůžeme popřít, že Ježíš milost nabízí, aspoň ji co nejvíce paralyzujem. Jenž:kdo z lidí má právo hodnotit pohnutky hříšníka, zda se dere o milost drahou nebo lacinou?
A tak Ježíš dává průchod spravedlnosti. Ale koriguje naši lidskou unáhlenost podmínkou:kdos sám bez viny první hoď kamenem. A tu se lidé začínají vytrácet, starší nejprve. Je to logické. Čím je člověk starší, tím více životních průšvihů stačil udělat a tím snáze a rychleji si na ně vzpomene. Nakonec tedy zůstane Ježíš s tou ženou.
Není, kdo by žaloval, ani kdo by vynesl rozsudek, ani kdo by vykonal ortel. . Jó, to při neadresném odsouzení, to bych si hnedka hodil kamenem. Ale kdybych měl povstat a jít první, před zraky všech ostatních, na to teda nemám, tak moc mi zase na té spravedlnosti nezáleží. Ostatně, co kdyby si někdo řekl:tak tenhle jde hodit první?!Tenhle!ten může být rád, že není na jejím místě. Radši pěkně vycouvám, hlavní je přece moje kůže a ne nějaká spravedlnost.
O čem že tedy je celý ten příběh?
O Ježíšovi-to nesporně. O cizoložnici-to také.
Ale je hlavně o lidech, kteří neváhají účelově zneužít zákon, o lidech, kteří se nechají manipulovat, o lidech, kteří se bojí nést svou kůži na trh, i když z povzdálí halasně pokřikují o spravedlnosti-je tedy tak trochu hodně o nás všech.
A co nám Ježíš vzkazuje?Obraťte ten prst, který ukazuje na druhého, obraťte ho na sebe. Nad sebou se zamyslete, projevte toleranci a pochopení pro druhého a nikomu neupírejte milost, kterou ho Ježíš zahrnuje.
Je-li něco, co může říci křesťanství dnešnímu světu, pak je to slovo o milosti, která je nad zákonem, o milosti, která se nedá nijak rozmělnit a relativizovat, o milosti, která je v podstatě nespravedlivá, protože nadržuje hříšníkovi, chrání nefavorizované, hledá, co zahynulo, aby to uvedla zpět do života.
Byl-li by snad někdo tak spravedlivý, že by ani Boží milost nepotřeboval, nechť se z toho raduje a je tak spokojen. Ale ať neupírá milost tomu, pro kterého je jedinou oporou a nadějí v tomto světě.

Amen