ČCE - Českobratrská církev evangelická - Farní sbor Modřany

4. adventní

Požehnaný jsi Hospodine, náš Bože, celá země je plná Tvé slávy. Jak dobrý je Tvůj dům. Jak dobrý je Tvůj den. Jak dobré je shromáždění kolem Tvého slova.
Vyznáváme, že jsme zavaleni množstvím slov. Mluví blízcí i vzdálení. Mluví na nás i na sebe navzájem. Mluví jen tak.
Vyznáváme, že většina slov jde kolem nás. Slyšíme a neposloucháme. Slyšíme a nedbáme. Slyšíme a nic to pro nás neznamená.
Vyznáváme, že nám množství slov vlastně vyhovuje. Bez nich by bylo ticho.
Bez nich by bylo prázdno. Bez nich bychom byli sami.
Prosíme, smiluj se nad námi.
Prosíme, nauč nás slyšet a poslouchat. Nauč nás v záplavě slov uslyšet slovo určené právě nám.
Prosíme, dej nám pokoru a odvahu vzít slovo vážně. Vzít vážně slovo, které nám říká přijmi, jdi, učiň, vyřiď, počkej, vydrž.
Prosíme, dávej nám víru a naději, když Tvé slovo doznělo, a jsme se svým úkolem sami. Víru a naději, že jsi s námi, právě když jsme na to sami.
Prosíme, přiznej se k tomuto našemu shromáždění. Spoj nás se všemi svými věrnými. Ať společně s nimi neseme slovo. Slovo od Tebe a slovo o Tobě.
Prosíme, vyslyš naše pokorné modlitby. Učiň to pro Své svaté jméno, jehož sláva je od věků až na věky.

Amen.

2. adventní modlitba

Máme za sebou týden Adventu, doby očekávání na Tvůj příchod, Pane.
Ty víš, jak jsme využili tu dobu, kterou jsi nám dal ke zklidnění, ztišení a přemýšlení o Tobě, sobě, druhých.
O přicházející velké události narození, šanci jejího pochopení.
O světle, které je tak dobré vidět před sebou, o hlasu andělů, které je tak moudré poslechnout a vyjít na cestu.
Jak často jsme v těch 6 dnech na tohle mysleli, kolikrát jsme s pokorou vzpomněli na svá selhání ve vztazích k bližnímu svému – a tedy k Tobě.
Jak často jsme se dokázali ve Tvém 1. týdnu přibrzdit v letu za obstaráváním věcí snad nezbytně potřebných, které zaplňují náš život…
Mockrát to opravdu nebylo. Místo abychom s očima a srdcem dokořán vyhlíželi Tvoje posly, hodí se na nás spíš starý refrén: „spěchám, spěchám – a kam, to pámbů ví“.
A Ty Pane opravdu víš?
Prosíme, učiň, že vystoupíme z hlučícího davu a nech nás poodstoupit do ticha svých modliteb.
Málo jsme se připravovali a tolik od Tebe dostáváme.
Děkujeme Tvé štědrosti, Tvé laskavosti.
Tvé trpělivosti s jakou nás – i přes naše odbočky roztěkaného spěchu – vedeš ke svým jeslím.
Děkujeme, za Tvůj čas ve kterém k nim smíme jeden s druhým dojít, za čas, kdy je každému snáze než jindy zaslechnout znovu tu radostnou novinu, děkujeme.
Za čas připravený k očekávání a čas těšení, čas plný blízkosti, čas naděje, čas Tvůj.

Dovol, Pane, ať těch dalších dvakrát 7 dní ho dobře naplníme.

Amen.

1. adventní - první výročí nové modlitebny

Pane,
Je dnes dvakrát slavný den pro nás zde v Modřanech, 1. adventní neděle a 1. dokonaný rok po přestavbě naší modlitebny.
Chceme se radovat, ale radost nám kazí pomyšlení na ty, pro které začíná doba, kdy vyníká jejich bída.
Pane,
My sice víme a známe, co máme dělat, aby naše radost nebyla kalena myšlenkou na bídu druhých lidí. Stačí následovat Ježíše Krista.
Jak jednoduché.
Ale pro nás – těžký úkol.
Je toho tolik kolem nás, co svádí z té správné cesty.
Klepáme na Tvé dveře, protože neznáme jiné dveře, za kterými by jsme nalezli pomoc.
Prosíme, veď nás, abychom dokázali jít úzkou cestou následování. Veď nás k rozhodnosti, která je čistá.

Ámen.