ČCE - Českobratrská církev evangelická - Farní sbor Modřany

Modlitba k 17. listopadu

Vzdávejte čest Hospodinu, neboť jest dobrý, neboť na věky trvá milosrdenství jeho.
Vyznej nyní, Izraeli, že na věky milosrdenství jeho.
Vyznej nyní, dome Aronův, že na věky milosrdenství jeho.
Vyznejte nyní, bojící se Hospodina, že na věky milosrdenství jeho.
V úzkosti volal jsem Hospodina a on mne vyslyšel, volností obdařil mne Hospodin.
Ano, Pane a Bože náš, (Žalm 118, 1–5)
jak bychom mohli letos, 18. listopadu, tebe nechválit a nedobrořečit tobě, který jsi nás před osmnácti lety obdařil volností i vnější svobodou. Již v našich končinách nemá monopol moci jedna nedemokratická strana. Již naši církev a naše faráře neobtěžují církevní tajemníci. Již v našich řadách neloví své spolupracovníky Státní bezpečnost. Je dostatek banánů i toaletního papíru. Kdo nestrádá a má na to, může cestovat. Na hranicích již nejsou dráty, ani se tam nestřílí.
Ano, Pane a Bože náš, ani neumíme vypočítat všechno, co souvisí s tou volností, kterou jsi nás obdařil.
Žalujeme ti, že jako jsme měli před osmnácti lety potíž s tou vnější nesvobodou, tak máme i po osmnácti letech potíž s tou vnější svobodou. Vyznáváme, že jsme lidé porušení a hříšní. Jsme svobodní, ale nejsme odpovědní.
Zneužívaná svoboda a neodpovědnost, to je naše společná vina. Pane a Bože náš, jako jsi se nad námi smilovával v časech nesvobody, tak tě prosíme, aby ses nad námi smilovával i nyní v čase svobody.
Tvým jednorozeným Synem a naším Spasitelem jsme byli povoláni ve vnitřní svobodu, s níž se dá důstojně žít i umírat, ať si je ta vnější svoboda sebe víc temná a hustá. Bez vnitřní svobody, kterouž Kristus osvobozuje, se nedá odpovědně žít ani v čase vnější Pane Ježíši Kriste, svobody.
Ty jsi přišel, abys hledal a spasil.
Ty jsi jednou pohlédl vzhůru do koruny planého fíku, abys tam toho ukrytého hříšníka spasil.
Pohleď nyní na nás, kteří na tebe očekáváme. Prosíme tě o dar tvého Ducha svatého.
Vzdáváme čest Hospodinu,neboť jest dobrý, neboť na věky trvá milosrdenství jeho.
AMEN

Modlitba - listopad

Pane,

říkáme, že pravda je hluboká a nikoliv mělká. Přesto žijeme na povrchu, náš duch je proudem každodenních novinek, vlnami každodenní propagandy a záplavou konvencí a senzací držen v šachu.
Hluk těchto mělkých vod brání, abychom zaslechli tóny přicházející z hloubky. Pane, víme, že hloubka je v Tobě a známe verš ze žalmu: „Z hlubin bezedných Tě volám, Hospodine.“
Jsme však v neustálém pohybu a nedovedeme se zastavit, abychom pronikli do hloubky. Proto se míjíme se svou hloubkou a se svým opravdovým životem.
Pane, dej nám sílu k cestě k Tobě, k cestě do hlubin naší duše a najít naději, která nečerpá z povrchu, na němž blázni kouzlí pochybná očekávání, nýbrž z té hloubky, v níž tušíme s chvějícím se srdcem pravdu.

Amen.