ČCE - Českobratrská církev evangelická - Farní sbor Modřany

Modlitba 31.10.2010

Pane náš,
přijali jsme pozvání do Tvého domu…
přijali jsme pozvání mezi své bratry a sestry svého sboru ustanoveného ve Tvém jménu
přišli jsme na setkání s Tebou;
děkujeme za to všechno děkujeme, že jsi s námi v minulém týdnu byl na všech cestách naším světem…
děkujeme, že jsi se k nám sklonil – za Tvojí ochrannou i pomocnou ruku – za dar i Ducha života …
a děkujeme, že v tuto chvíli skláníš i naše hlavy…

abychom byli s Tebou, abys k nám promluvil, nestačí jen projít dveřmi modlitebny, s vážnou tváří poslouchat a pokyvovat hlavout…
pro setkání s Tebou potřebujeme otevřenost srdcí, dychtivost po Tvém slově a odhodlání se jím také nechat vést…
aby ses k nám mohl přiznat, sami se musíme přiznat k Tobě…
a krokem k tomu je přiznání ke svým prohřešením a selháním…

a tak přiznáváme svůj podíl nejen na bídě tohoto světa, ale i svého života – a to každý jeden za sebe…
nekonáme, co máme konat: neslyšíme, volání k pomoci, nevidíme, co nechceme a necítíme jinou bolest než tu svojí
jak často jsme malé víry – nevytrvalí ve spolehnutí se na to, v co doufáme.. ztrácíme jistotu i v tom, co vidíme …
pak Tebou založeným světům nejen nerozumíme, ale nemůžeme v nich mít svoji účast.. ne, nechybí nám empatie ani jsme nepřišli o představivost utrpení tohoto světa: zasaženi jsme sledovali ropnou skvrnu v Mexickém zálivu, horníky chycené v pasti zlatého dolu v Chile, přívaly vody na severu Čech – bylo to ale zprostředkovaně, přes obrazovku, a až příliš z dálky …
již jsme se zorientovali ve světě elektroniky a tak umíme poslat dárcovskou esemesku a zvládli jsme i hlas pro Kiriméďu speciální školky naší diakonie, klikáme a pomáháme – vzdálení a nezúčastnění…
i na ulici podlehneme studu a tu a tam koupíme Nový Prostor nebo podarujeme mincí chudáka… být si ale jistí Tvojí pomocí natolik, že byť se zdráháním vezmeme na sebe opravdické dřevo kříže svého bližního – člověka, kterého jsi postavil do světa hned vedle mne – a s ním vpustíme ho do svého života i něco z každodenního všedního utrpení ? – přiznáváme, že k tomu síly ani odvahy ani víry zatím dost nemáme…

a tak Tě prosíme, veď nás Duchem Svatým, ať pochopíme svět, který jsi svým Slovem založil – je i naším světem a dopusť, abychom v něm stejně dobře panovali nad rozmanitými druhy živočichů jako nad sebou a mohli se připodobnit Tvému obrazu… prosíme, ať dokážeme dohlédnout až na to, co vzniklo z neviditelného, aby země nebyla pustá a prázdná …
prosíme, přiznávej se k nám a svou věrností pomoz naší věrnosti následovat Krista v účasti s nejbližšími bližními …
pak nejen uvidíme a uslyšíme, ale i uvěříme, že sami pustí a prázdní nezůstaneme…

Ámen.